„Ukažte mi, jak brnkáte, a já vám řeknu, jak žijete…“ To vám říkám na kurzech a pak mi píšete tohle:
Milá Dano, Tvoji „brnkací techniku“ využívám pouze pro potřebu rodiny. Ovšem s čím žiji každý den, je Tvá věta „Když brnkneš, tak si za tím stůj a buď si tím jistá. I kdyby to byl třeba nepovedený brnk.„
Převedeno do běžného života je to velmi důležitá věta. Uvědomění si sama sebe a důvěry ve vše, co dělám. Pro toto velmi důležité poznání a nakopnutí jsem si k Tobě musela dojet a já ti za to moc DĚKUJI.
Daří se mi mnohem lépe, začala jsem cvičit jógu, absolvovala kurzy pánevního dna, učím se angličtinu a beze strachu vyjadřuji, co a jak se cítím vůči komukoliv. Měním se já, mění se mé okolí. Samozřejmě přijdou i horší dny, ale už se s nimi dokážu lépe vypořádat. Učím svým chováním a překonáváním nejrůznějších strachů a překážek své okolí, aniž bych někdy musela mluvit a aniž bych si to třeba i uvědomovala. (to až zpětně)
Dano, přeji Ti hodně radosti a pohodových dnů v životě a ať Tvé rady padají na úrodnou půdu, jako v mém případě…….DĚKUJI…..Loučí se Jana
Všichni jste „úrodná půda“ a můžete udělat velký krok ke své spokojenosti. Já děkuji za tuhle i další zprávy, které píšete od srdce.