Každého občas něco více či méně bolí. Ať pracujeme fyzicky, nebo jen tvoříme u počítače, jednostranná aktivita se na nás vždycky neblaze podepíše. Stačí pak jeden nešťastný pohyb a je to.
S takovými lidmi se setkává každý masér a snad každý z nás, včetně masérů, někdy v životě takovou pomoc potřeboval. Technik či metod jsou stovky, ne-li tisíce. Jak se v tom vyznat, pokud hledáme něco, co přinese rychlou úlevu a, buďme nároční, i na co nejdelší dobu? Co na té které masáži hodnotit? Je toho víc. A jak v takovém testu obstojí Bowenova technika? Zodpovězme si tyto základní otázky:
Pojďme se podívat podrobněji.
1. Nepřetěžuje tělo klienta? Mnoho masérských technik tělo zavaluje nepřetržitým proudem vjemů, informací, úkolů. Jako byste měli skládat uhlí z pásu a nikdo by se nestaral o to, jestli stíháte a nejste náhodou už po krk zasypaní. Ale co vám nasypou, musíte doházet. Takže i když se přestane masírovat, vy masáž zpracováváte dál a v lepším případě to nějak zvládnete. Ovšem umíte si představit, jak Vám asi potom bude? Možná jste se někdy po masáži cítili jako po práci u lopaty (nic proti těm, co s ní pracují).
Troška utrpení je nutná, aby bylo vidět, že se opravdu něco dělá. Klient vyděšený kolapsem po první návštěvě jen těžko znovu dorazí . I kdyby mu to mělo nakrásně pomoci.
Co s tím? Bowenova masáž tělo nepřetíží, protože mu dává čas mezi sadami hmatů na řešení. Je pak jasné, kdy je toho tak akorát – ne málo, aby to nestačilo, a ne moc, aby to efekt kazilo. Také ctí volbu těla. Tělo samo ví, co je potřeba vyřešit první. Lze se tak vyhnout potížím, pokud bychom udělali chybu. Měla by malý dopad. Teprve při další návštěvě se pozná, co si tělo zvolilo a kolik z toho dokázalo udělat. Zde platí, že dokud nedostanete odpověď, nevíte, na co jste se ptali.
2. Dokáže cílit dosti konkrétně? Zní to trochu jako protimluv k předešlému. Opak je pravdou. Mluvíme tu o dvou různých věcech. I když opravdu DŮKLADNĚ properete celé tělo, neznamená to, že jste se „dotkli“ tam, kde bylo třeba. O správném pořadí ani nemluvě. Snad už každý zná ten vtip o pánovi, co si nechával spravovat auto. V prvním servisu se v tom dva dny hrabali, ale problém se brzy vrátil. Stálo to jen pár stovek, tak co. Pán našel jiný servis, koukli na to, bouchli do toho kladivem a bylo to. Když pán uslyšel cenu, málem ho kleplo taky. Prý 10 Kč, za tu ránu a těch několik tisíc za to vědět kam…
Jakákoliv masáž je pouze nástroj a tím, kdo jej vede, musí být vědomosti. Být přesný a „stručný“ je výsada Bowenova hmatu. Díky tomuto poměrně jednoduchému pohybu umí praktik Bowena cílit přesně na konkrétní sval, dokonce na jeho konkrétní problematické části. Funguje to jako upozornění: „Tady máš problém, udělej s tím, co umíš teď nejlepšího“. Nemusíme vědět, jak přesně to tělo udělá, ale udělá to. V tom je hluboký význam.
3. Nepřetěžuje maséra? Klient má rád, když je vidět, že se na jeho problému, jak se říká „hodně maká“. Pokud sečteme první dvě námitky, vychází nám, že to pro něj není dobře, přesto na tom mnozí klienti trvají. Důrazně doporučuji stát si na svém. Dovolím si tvrdit, že klientů je dost na to, abychom dávali přednost těm, kteří si to nechají vysvětlit. Ve zdravotnictví to neplatí, tam si vybírat nemůžete. Trvám ale na tom, že je věcí vlastní důstojnosti a sebeúcty si tu možnost zachovat. Ruce má masér jen jedny a jsou pro něj stejně cenné, jako hlasivky pro Karla Gotta. O toto zlato je nutno dobře pečovat a zbytečně nerozhazovat. Každé ruce mají svoji kapacitu, ale nikdo neví, jak velkou. U Bowenovy techniky se po „upozornění hmatem“ tělo klienta nechává pracovat, kdežto ruce Bowenisty odpočívají.
4. S olejem nebo bez? Toto je věc osobního názoru. Můžete-li se spolehnout na kvalitu oleje a nevadí Vám, že se část z kůže nutně musí přesunout do oblečení, pak proti tomu není třeba nic namítat. V létě to je ale opravdu nevhodné kvůli potřebě pocení, kterému olej brání. Nemuselo by se Vám pak „udělat dobře“. V létě je mnohem lepší volit bezolejové a nenahřívací techniky. Dá rozum, že…, ale slyšela jsem i o takových, co si v parném létě objednaly rozšířený balíček lávových kamenů.
Kůže klienta při ošetření Bowenem nesmí klouzat, pracuje s masérem – proto se zásadně pracuje bez oleje. Ono by to prostě nešlo. Naopak, klient bývá i oblečený, něco volnějšího vůbec nevadí.
5. Dělá ji Někdo, nebo „kde kdo“? Kvalita masérských škol je řekněme „velmi různá“. Znám z první ruky vyprávění o tom, že si v jedné nejmenované škole za individuální studium Rekvalifikačního kurzu vzali dvojnásobek běžné ceny. Studium pak obnášelo, že dotyčnému zaskakující kosmetička předčítala z knížky o masážích co a jak má dělat, ovšem individuálně. Individuálně si také na ulici „lovil“ modelová těla. Když už to trvalo nějaký ten týden, usoudil, že bude záhodno končit, tedy napsal nějaký test a na certifikátu se nestačil divit, cože to všechno „umí“. Jsou naštěstí i kvalitní kurzy. Počítat se však musí i s absolventy typu prvně vzpomenutého. Záleží jen na lidech. Lze zvednout telefon a ptát se přímo absolventů. V tomto Vám nikdo nemá důvod lhát.
Právě takovým způsobem lze nají i dobrého maséra nebo lektora Bowenovy techniky. Pomohou reference a ukázka nebo jiná ochutnávka předem. Každý kvalitní lektor či masér rád ukáže zdarma něco ze své práce. Výhodou Bowena je, že o něj kvůli jeho krátké historii v Česku zatím není tak masový zájem, a tak přežít může jedině kvalita. Obecně platí nejen pro Bowenovu techniku, že lidé si nepamatují ani tak název masáže, jako to, že jste jim dokázali pomoci. Technika může být a bývá dobrá, ale má-li pomoci, musí být „DOBRÝ“ hlavně ten, kdo ji používá.
Z uvedeného lze říci, že Bowenova technika patří mezi, dá-li se tak mluvit o masáži, ty moudré. Masér i klient mají čas na práci i odpočinek – to je ta potřebná rovnováha. Dodržuje ji i Váš masér se svými technikami?
Ať jste masér nebo na masáže chodíte, jistě máte zajímavé zkušenosti. Pokud neznáte Bowenovu techniku, určitě ji jděte vyzkoušet. Dobře si vyberte a budete spokojeni.